Povídání o výkupech vlasů

Zdravím Vás,

milé Dlouhovlásky :-)

Dneska bych se s Vámi ráda podělila o svoje začátky s výkupy vlasů, o své pocity a podněty k tomu, proč se výkupy vlasů vlastně zabývám :-)

Když jsem se začínala prodlužování vlasů věnovat, věděla jsem, že existuje mnoho druhů vlasů a jsou mezi nimi velké rozdíly. Zjednodušeně řečeno existují dostupné a levné asijské vlasy (vlasy evropského typu) a nebo úplný opak, tedy vzácné, a tedy dražší, avšak nejkvalitnější vlasy středoevropské - NAŠE - tedy zcela přírodní vlasy bez jakýchkoli chemických úprav. Ale nabízela jsem na začátku celé spektrum (včetně vlasů východoevropských a podobně). Pochopitelně jsem neměla zásobu vlasů, ale probíhalo to tak, že jsem si nasmlouvala klientku, poslala mi fotku, důkladně jsme domluvily vše potřebné a já šla sehnat vlasy přesně dle domluvy. 

Kdysi dávno, když jsem ještě neměla ani salon, ani pořádnou zásobu vlasů :-)

Postupem času jsem ale zjistila, že aplikovat klientkám vlasy nekvalitní, ačkoli jsou levné a klientka si je vyžádala, není cesta, kterou jsem chtěla jít... Neměla jsem z toho dobrý pocit, a já na pocity sakra dám. Když jsem viděla, že po 3 měsících nebyly klientky z levných vlasů nadšené, chtěly je sundavat a neměly z vlasů radost, komentovaly situaci slovy, že to ani za ty peníze nestálo, vymazala jsem tuhle šajze položku z nabídky. Ať si tyhle sračky nabízí někdo jinej!

Pardon :-) Ale zkrátka postupně jsem zjistila, že nejlíp se budu cítit, když budu nabízet to nejlepší tak, aby klientky neměly s vlasy problém. A čeho si strašně vážím, to je toho, že mi ze svých začátků zůstalo nadmíru hodně klientek ;-) a také jsem našla tým spolupracovníků, kteří to cítí úplně stejně! Ani jeden z nás by nenasadil klientce něco, o čem by věděl, že s tím bude klientka za pár týdnů nespokojená, co hůř, nešťastná. Jak už jsem psala v jiném postu, řídím se pocity a dělám hodně věcí jinak než normální podnikatel. Proč v každém jiném obchodě s vlasy najdete i kategorii levných nekvalitních vlasů!?

Dneska už patřím se svými salony mezi největší výkupce vlasů ;-)

Vykupovat vlasy přímo od lidí jsem začala někdy před dvěma a půl lety. Vykupovala jsem vlasy, které jsem si mohla sama ostříhat, nebo jsem vykupovala vlasy od těch, kteří mi přinesly svůj již ustřižený culík. A zjistila jsem, že takový způsob výběru vlasů mi maximálně vyhovuje. Vyberu si pouze takové vlasy, které se mi líbí, a nenabízím tak nic, co by mi přišlo v zásilce, která neobsahuje to, co bych si mohla sama vybrat a ošahat. A lidé začali chodit prodávat svoje vlasy více a více. Spousta z nich mi říkala, že jsem asi jediná, protože i když našli inzerátů na výkup více, ozvala jsem se jen já. Na druhou stranu, uvědomuji si, že nevykupuji vše, takže opět někomu může přijít, že co jsem to za výkupce, když nechci jeho vlasy, ale jak říkám, vykupuji pouze to, co se mi líbí ;-)

A je pro mě výzvou shánět ty nejlepší kousky a vyžívám se v hledání raritních skvostů mezi našimi vlasy.

Navíc jsem ještě ke všemu patriot :-) a když to chytnu z úplně jiného konce, tak opravdu miluju svou vlast a mám ji procestovanou skrz na skrz! Když se se mnou setkáte, zeptejte se mě, jestli jsem ve Vašem bydlišti někdy byla ;-) Hrady, zámky, památky, přírodní krásy Česka, to je moje, a stále ještě vím, že je spousta zajímavých míst, kde jsem ještě nebyla!

Takže proto jsem vymyslela značku Bohemia Hair. Z mnoha důvodů, ale když se všechny sečtou a shrnou, uvědomím si, že takový název má sílu, má podstatu, má duši, a proto mám svůj Bohemia Hair blog, YouTube kanál a nyní buduji i síť salonů s tímto názvem, protože valnou většinu vlasů, které nabízím, jsme ostříhali my, tedy já nebo někdo z mých kolegů, vlasy jsou tedy pravé české, a salony budou také rozesety po celé České republice. V budoucnu :-) Protože pokud má mít něco neotřesitelné základy, musí se to postavit postupně, krůček po krůčku, jako jsem to vybudovala se svým prvním salonem.

A když už je tento příspěvek o výkupech... ;-) Podívejte se na následující videoukázku jednoho z mnoha našich výkupů vlasů. Protože jsem srdcař, prožívala jsem každé střihnutí nůžek a musela jsem tuto proměnu zdokumentovat! Nejkrásnější na tom je, že malá princezna byla šťastná, že se zbavila té tíhy vlasů, která už pro ni byla nepříjemná, samozřejmě dostala i penízky na splnění nějakého svého přání :-) a já jsem šťastná, že jsem získala takhle vzácný panenský blond culík pro některou svou budoucí klientku, které také udělá obrovskou radost! (Mimochodem, nedávno mi jedna klientka napsala komentář na Facebook pod fotku, že své vlasy - od nás - miluje více než svého přítele.) Inu, to už je láska! :-D

Na závěr je pro mě důležité poděkování všem mým klientkám, čtenářkám i příznivcům a opravdu si vážím každého, kdo navštíví můj salon nebo kdo nosí naše vlasy! Mám Vás moc ráda a vždy Vám budu dávat to nejlepší, co můžu!

Díky moc za přečtení a mějte se moc krásně!

Vaše Petra.

Jeden den

Středa 28. 1. byla opět zajímavý den. A hodně psychicky náročný. Po poledni se ve dveřích objevila naše klientka, že chce reklamovat vlasy. Jako důvod uvedla, že se jí udělaly (na vlastních vlasech) dredíky. Když jí bylo vysvětleno, že to není chyba prodloužených vlasů, ani odvedené práce (na prodloužených vlasech žádné dredy ani zacuchané prameny nebyly), zkrátka jsou jen vlásky zralé na posun (po 3 měsících), chtěla alespoň posun zdarma.

Když jsme se nějakým způsobem domluvily, že jí kolegyně vlasy alespoň sundá (na větší úkon čas nebyl, když klientka přišla neobjednaná), kolega jí sundal kabát - a ejhle - kabát slečna nosila i s pěkně visící cenovkou. V tu chvíli jsem si vzpomněla na detaily i z prvního prodlužka...

Slečna si totiž věci nekupuje, ale půjčuje. A sakra. Dokonce tehdy škemrala o slevu i z důvodu, že je blogerka a napíše o nás článek. Ještě zavčasu jsem zjistila, že žádný blog nemá. Na to řekla, že si ho bude teprve zakládat, ale určitě bude úspěšný a ona o nás napíše. No jasně...

Každopádně po sundání jako ostřílený jezdec ("reklamace" zřejmě řeší dennodenně) nechtěla zaplatit a navíc chtěla ještě zdarma jako kompenzaci vše, co prodáváme k regeneraci vlasů. Sundané vlasy samozřejmě hned dostala v pytlíčku. "Musí přeci své vlasy po sundání těch nekvalitních vlasů pořádně zregenerovat," cituji její slova. "Šampon, kondicionér, masku, olejíčky"... Jenom jsem na ni koukala a nevěděla jsem (fakt jsem nevěděla), co říct... Ona mi samozřejmě pomohla: "A nebo..." a začala vyhrožovat a vydírat.

Nebudu raději psát, jak to celé dopadlo... (Můžete se mě samozřejmě zeptat osobně.)

Hned po ní, jako by toho nebylo málo, přišla "ta samá" a také že je nespokojená, ale že jí jen stačí, když jí vlasy zdarma sundáme. "A nebo..."

Nebo by bylo zle. OK. Sundané vlásky také dostala s sebou. Sice se to při osobním styku obešlo bez scén, v noci nám od ní stejně přišla výhružná zpráva na Facebook. "Chci zpátky všechny peníze!"

Důvod nespokojenosti: Z černých vlasů při mytí tekla hnědá voda. Takže to nejsou panenské středoevropy. Takže to musí být něco nekvalitního...

Dodávám, že klientka si sama vlasy vybrala v našem showroomu, a protože měla vlasy černočerné, dotónovali jsme i vybrané tmavě hnědé (panenské) vlasy načerno. S ní jak to dopadne, toť otázkou.

Zároveň jsem ten den (ještě v noci) dávala na Facebook fotku, kdy se nám svěřila do rukou nešťastná klientka - co jí to v konkurenčním salonu dali na hlavu. Do jejích přírodně světle hnědých vlasů jí dali šílený mix pramínků ve stylu "co dům dal": platinové, žluté, oranžové, všechny možné odstíny červené až po tmavě mahagonovou... S dovolením jsme si tedy udělali 2 fotografie, na jedné byla klientka zezadu, možná z mírného profilu, ale tvář vůbec, vůbec nebyla vidět. A na druhé byl detail vlasů, které jsme sundavali. Hned večer jsem dala fotky na Facebook, takovéto nepovedené práce čtenáře zajímají. No - a dneska, opět jakoby toho nebylo málo - rozezlený telefonát, že z klientky děláme krávu a ať fotky okamžitě smažeme!!! A nebo - a opět výhrůžky. Na takovou "blbost" v uvozovkách... Na to opravdu býval stačil jen krátký vzkaz "Smažte prosím fotky, které se týkají mých vlasů, děkuji."

Ale proč to tu celé sepisuji? Chci být za chudinku? Vůbec ne... Ještě večer totiž přišla na konzultaci nešťastná klientka s vlasy odjinud. Chtěla být na svůj velký svatební den krásná, a proto si našetřila na svoji velkou proměnu 30 tisíc. Jenže je investovala na nesprávném místě :-( Chtěla panenské středoevropské světlé vlásky, takovou tu božskou panenskou blond - a místo toho měla na hlavě rousy nějakých žlutých a zrzavých čínských šmejdů. Měla je čerstvě, ale už tak brzy se z nich staly ty klasické asijské chemlonovaté licousy... A co jí na tuto oprávněnou reklamaci v salonu, kde byla, řekli?... Ano, totálně ji poslali do prdele, když to tak narovinu napíšu. Doslova ji vyhodili - nezájem. Holky mi je fakt líto.

S poslední holčinou jsme vzadu asi hodinu řešili co a jak, snažili jsme se pomoct. Po takovém dnu by ale potřeboval člověk spíše pomoct a poradit sám. Tenhle den byl obzvlášť demotivující. Bylo to jak dostávat kopance do zadku, pěkně jeden po druhém. Každá z klientek tak odporně vyhrožovala, a přitom to bylo tak neoprávněné... Nikdo od nás nedostal chemlon, nikdo od nás nedostal asijský hnus, nikomu jsem neodvedla špatnou práci... A ta chudák holka na závěr, která zaplatila 30 tisíc za levný šmejd v nákupce za pár stovek, to už bylo opravdu k pláči. Existuje někde nějaká spravedlnost?

Tohle byl opravdu jeden, jediný den. A blogy jsou od toho, aby se o takové dny dělilo s těmi, kdo chce pod pokličku nakouknout... Tak se omlouvám, že si tak "neprofesionálně" vylévám srdce. Ale jsem taková.

Děkuji za přečtení, mějte se hezky a vždycky věřme v lepší dny!

Vaše Petra.

PS: Ještě jsem si vzpomněla, že mi dnes ještě psala jedna klientka. Že je zklamaná z toho, že na ní prodloužení vlasů nikdo nepoznal. To tak nějak aby toho na jeden den asi nebylo málo :-) 

ZRADA

Zdravím Vás všechny,

dlouhovlásky a všechny čtenářky,

v úvodu doufám, že pro mě budete mít pochopení. Musím se totiž svěřit se svými pocity ohledně určitého sousledu událostí uplynulých měsíců. Pokud můj blog čtete pravidelněji, všimněte si těch souvislostí... Možná to někoho z Vás až zamrazí. Mně z toho běhá mráz po zádech každopádně.

Něco zlého jsem cejtila v kostech a má intuice nebyla nepřesná. Začala jsem podnikat od nuly, zásobu vlasů a klientelu jsem budovala roky. Tolik let se snažím, aby vše fungovalo tak, jak je to nejlépe možné. Jenže teď přichází někdo, kdo na mě chystal delší dobu ohromnou zradu...

První  den v lednu 2015

Na začátku nového roku, první den v práci - v salonu - nám kolegyně, říkejme jí třeba "D", oznámila, že jí dal táta jako vánoční dárek vlastní salón. Zcela nečekaně, není na to připravená a vůbec od nás nechce odcházet. S novým salonem vlastně neví coby, a tak tam bude nejspíš jen pronajímat křesla a místnost. A že by táta chtěl, aby se tam třeba dělaly masáže a lymfodrenáže, a že by jí přístroje dokonce koupil a ona by tedy třeba šla na kurz. A řasy by tam třeba ještě mohla dělat. Zkrátka nám nechce konkurovat a vlasy by prodlužovala pouze u nás. Tvářila se jako neviňátko...

Na konci prvního týdne ledna 2015

"D" si mě odchytla vzadu v salonu a v soukromí se mě (s odstupem těch pár dnů) zeptala, jestli jsem přemýšlela nad tím, co dál... Řekla jsem, že nevím. To nejsou věci, které by měl člověk rozmyšlené hnedka... Ale ona sama začala vymýšlet, jak by naše spolupráce mohla vypadat. Ano, prodlužovala by u nás. Ale pokud by chtěla klientka i obarvit, mohli bychom ji posílat do jejího nového salonu...

A naznačila, že jak rozjíždím svoji síť salonů Bohemia Hair, mohl by být její salon od táty také vlastně takovou součástí, kde by se barvilo. A služby by se vlastně rozšířily i v tom, že by tam její kamarád prodlužoval i s levnými východoevropami (nekvalitními vlasy z Asie). Na to jsem hned a rezolutně řekla NE. V žádném ze salonů Bohemia Hair nikdy nedovolím prodlužovat s nekvalitními šmejdy!

Listopad 2014

Jenže vraťme se v čase do listopadu... Na Facebooku se začaly objevovat fotky z "jakýchsi" nebytových prostor, kde si "D" s již zmíněným kamarádem, jemu říkejme třeba "Z", prodlužovali a barvili vlasy...

Začátek listopadu 2014

Přičemž "D" nikdy nechtěla u nás v salonu barvit. Opravdu jen výjimečně. Myslela jsem si, že ji prostě barvení nebaví - to je pochopitelné, každý děláme něco rád a něco méně. Věřila jsem jí to. Jenže vybavuji si moment z počátku listopadu. Výsledkem totiž bylo, že jsem na Facebook 9. 11. podávala inzerát, že hledáme nového člena týmu, především právě na barvení. Tehdy se totiž sešlo na konzultaci povícero klientek, které chtěly provést komplexní proměnu, tedy změnu barvičky a pěkné prodlužko k tomu. Termínky se zaplňovaly a kolegyně, která nám pramínkuje, přišla s myšlenkou, že bychom měli najít ještě někoho. Jenže "D" na situaci reagovala tak, že bychom nikoho shánět neměli, protože by se to už nedalo všechno zorganizovat - zkrátka, ať klientky chodí na barvení jinam...

Ano, v té době již "D" měla nebytové prostory, a ano, už v té době dávala dohromady svůj plán.

Konec července 2014

Onen kamarád "Z", to je totiž člověk, o kterém jsem se vlastně už několikrát tady na blogu zmínila. Je to ten člověk, kterého jsem na konci července vyhodila. Hodně mi ublížil a hodně mě zklamal. Vím, že to takhle zní divně... ale byl to totiž hodně pozvolný proces v tom, že mi to všechno hodně, hodně pomalu docházelo. Měla jsem kolegu "Z" opravdu ráda. Ublížil mi už v květnu, ale tím, jak jsem ho měla ráda, jsem ho dlouho omlouvala. Od května až do začátku července se ale choval jinak... a fakt jsem si ho omlouvala... Ještě v polovině července jsem byla strašně, strašně na vážkách. Už jsem viděla některé jeho "nešvary", přetvářku, faleš... menší lži, ale nejde přestat mít někoho rád mávnutím kouzelného proutku... Díky nějaké své intuici však padlo na konci července rozhodnutí...

"Z" se v červenci, možná ještě v červnu, prořekl ve smyslu, že do ledna mám času dost... Bylo to v nějakém kontextu, už ani nevím, co jsme řešili a vůbec jsem na to nereagovala. Asi o týden, dva později, jsem si však na jeho slova vzpomněla a zeptala se ho, jaké má plány v tom lednu, jak říkal... Odpověděl, že si obnoví přerušené studium, ale že by u nás stejně pracoval, pokud a dokud to půjde... ať se tím vůbec nestresuju, ať to neřeším.

Je konec ledna a "Z" samozřejmě nestuduje. Je v salonu u "D".

A intuice byla správná. 

Ale bylo to těžké, protože na začátku července od nás dostal "Z" něco jako "červenou kartu" za své chování v salonu. Od té doby byl naopak opět "zlatíčko". Úžasnej, milej kluk jako dřív. A v podstatě bojoval za to, aby u nás mohl stále pracovat. Najednou tvrdil, že mu nevadí to, co mu do té doby vadilo, a ti, kteří mu do té doby vadili. V té souvislosti tehdy také zmínil, že ještě určitě celý tento rok (2014) by chtěl být u nás...

Přesto padlo na konci července zásadní rozhodnutí, a jak už jsem psala, intuici jsem měla správnou, i když jsem si svým rozhodnutím tehdy nebyla vůbec jistá a nechtěla jsem mu tím ublížit. Jenže oni to už fakt plánovali...

Další souvislosti listopadu 2014

Když jsem dala na Facebook inzerát, že hledám nového člena týmu, samozřejmě že se ozvala "D", že bychom mohli znovu přijmout "Z". 

Zřejmě proto, aby se mohli nyní, v lednu, pokusit o zničení Dlouhovlásky zevnitř. 2 klíčoví členové týmu, kdyby přišli s možnostmi "buď a nebo", by skutečně mohli fungování slušně rozbourat...

Možná že by ani nepřišli s nějakým "vydíráním" ve zlém. ale třeba by hráli na city a na to, jak je šéfová má ráda... ano, já. Od začátku listopadu se tak jako tak "Z" choval extrémně mile, kdykoli s ním člověk přišel do kontaktu, ať už osobně, tak elektronicky, a o "D" ani nemluvě. Začala si hodně, hodně předcházet i kolegyni, která nám pramínkuje vlasy, i přestože na ni ještě v červnu nadávala a silně protestovala proti tomu, aby s námi v salonu byla. Ano, toho jejího extrémně milého chování si prostě nešlo nevšimnout, obzvláště ve srovnání se situací jen o pár měsíců dříve...

Možná že pokud bych Dlouhovlásku nechtěla ohnout podle jejich požadavků, přišlo by i na vydírání ve zlém. A pravdou je, a oni to veděli, že pokud bych měla v salonu jen je jako klíčové hráče, a odešli by oba zároveň, neměla bych kam objednávat klientky, které by poté našli je - a měli by hned o klientelu postaráno. Klientelu, která šla původně za mnou nebo za Dlouhovláskou jako takovou, o kterou jsem pečovala s láskou, respektive vytvářela jsem prostředí, salon, kde budeme všichni pracovat s maximální pečlivostí, šetrností, kvalitně a s kvalitním materiálem. A je jasné, že spousta klientek by čekala to samé i od těch, kteří se trhli. Kteří se trhli do salonu, který si však nevybudovali... Který jednomu z nich pořídil táta (nevím kdo našel, "D" prostor jen odsouhlasila a táta zaplatil tučné odstupné).

Jenže to je ono, lidé, kteří si něco nevybudovali od píky tak jako já, k tomu také nikdy nemohou mít takový vztah. A nejde jen o to, že jsem si ve svém prvním i druhém salonu tapetovala, kupovala ze svých vydělaných peněz křesla, nábytek, vlasy... a praxí jsem přišla na to, co nabízet a co nenabízet, a čeho si doopravdy vážit... A možná, že i zkušenosti s budováním něčeho od nuly trochu dopomohly intuici k tomu, aby to nedošlo tak daleko, že by to všechno rozbořili. Doufám, že i klientky, které mají "D" rády, včas uvidí, že ona tam (v tatínkově salonu) nebude ta samá jako u nás. Minimálně s tím, co bude nabízet za vlasy, pokud tam vůbec nějaké v zásobě mít bude.

"Je tu nový rok 2015"

Ale i přesto, že jsme se dozvěděli, že nás "D" chtěla brutálně podrazit, jsem jí uvěřila, že chce u nás zůstat. Vždyť to, co říkala ten první den, bylo tak přesvědčivé! A nemůže se mít u nás špatně, naopak. Jo, vím, že to teď vyzní taky blbě, ale peněz u nás má požehnaně. Klientky jí navazují plynule, chodí jedna za druhou. Kdykoli chtěla volno nebo končit v dřívější hodinu, bylo to tak jak si přála. Nebo když chtěla začínat déle, třeba až po obědě. S penězi taky nikdy nebyla ošizená, nikdy jsme jí nic nestrhli... a hlavně, byla v kolektivu, který ji měl rád. Já ji měla ráda. A hodně, sakra, Do prdele, fakt, fakt hodně. A to ne jen do doby, kdy jsem se o jejím podrazu dozvěděla. Ale ještě poté... Dostala totiž ještě šanci. Sepsala se smlouva, ve které totiž bylo to, co na tom začátku ledna říkala. Že nám nechce konkurovat. Že by v tom salonu od táty dělala úplně něco jiného... Lymfodrenáže, řasy atd... Dokonce ta smlouva nebyla ani tak striktní v tom, že by v tom jejím salonu nesměla dělat kadeřnickou činnost. Mohla by - kamarádky, známé, kamarádky kamarádek... prostě abychom spolu "nesoupeřili"... Ale zazdila to. A to byl ten okamžik, kdy se to ve mně zlomilo. Došlo mi, že to od začátku opravdu plánovala se zlým úmyslem a všechno to "hezké" okolo byla jenom přetvářka... A ne od listopadu, ale dokonce ještě dřív. Všechny ty úsměvy, dárečky, přátelská slova a plány, to bylo fakt jen na oko... Bože, už brečím. Nejen že na začátku ledna lhala s tím, že dostala nečekaný dárek, ale udělala naprosto hnusný podraz.

Ten okamžik, kdy se to ve mně zlomilo...

A od té doby to bylo jenom horší. Na informaci, že to nebyl nečekaný vánoční dárek, ale měla salon už několik měsíců před Vánocemi, začala útočit. Člověk by čekal spíš zaraženost nebo stud (aspoň trochu studu přeci...), ale ne - jen slovní útoky. A ano, na to už jsem zvýšeným hlasem reagovala také. V podstatě jsem v ten okamžik řekla vše, co jsem měla na srdci.

Druhý den "D" však přišla do práce, ale tentokrát navíc v roli vyděračky. "Buď budu dostávat každý den peníze za odpracovaný den, nebo už další den nepřijdu." Další útok. Ne stud nebo pokorné přiznání... Vůbec.

Vlastně, ona se přiznala, ale spíš omylem a mimoděk... ale ne s máslem na hlavě, naopak. A o mně tvrdí, že jsem ji teď, tím svým chováním posledních dnů hodně zklamala.

To je tak absurdní...

Zklamání z toho, že jsem nešla na ruku člověku, který mě podrazil? Nebo je to opět zklamání jen na oko jako to všechno předtím?

A jak si mohla myslet, že by to celé neprasklo a já ji ještě chtěla do sítě Bohemia Hair? Sám "Z" se salonem chlubil dávno před Vánoci a ještě z něj zveřejňoval fotky. V podstatě sám zradil svoji kamarádku "D". Tohle je "parta za všechny prachy" a probůh, nikdy nechci a nebudu s takovými lidmi spolupracovat. Já jsem vždycky hrála fér, a budu.

Jenom už nebudu tolik důvěřivá. A dám si sakra pozor na to, kdo bude v budoucnu mým kolegou a s kým navážu spolupráci...

"Rozložíme Dlouhovlásku"

To jsou asi silná slova, ale situace na mě tak působí. To jak "Z" v červenci bojoval za to, aby u nás stále mohl pracovat (aspoň do konce roku). To, jak ho k nám "D" v listopadu opět chtěla dostat (přičemž salon měla už v říjnu). To, jak nechtěla "D" žádného jiného kolegu, navíc na barvení. To, že zatímco nám to 3 měsíce tajila, chovala se jako věrný člen týmu... a kamarádka... To, že lhala...

Bolí mě to. I přestože se jim nepodařilo rozložit fungování salonu, zjištění a uvědomění si té dlouhodobé přetvářky mi hodně, hodně ublížilo a moc mě to mrzí. 

Opravdu jsem ji měla ráda!!!

To je vše. Skutečná jména nebudu prozrazovat a označení "D" a "Z" je jen náhodné. Nechci jim škodit.

Díky moc za přečtení a mějte se hezky,

Vaše Petra.

Je tu nový rok 2015

Období konce roku a začátku nového bývá dobou přemýšlení, plánování, zpytování svědomí, tvorbou předsevzetí a snění o svých přáních...

Pro mě byl hodně zlomový i přelom července a srpna. Ten letní volný týden byla mimochodem jedna z mála dovolených, kdy mě nikdo nevydíral, záměrně neškodil ani mi žádný ze spolupracovníků nedělal ze života peklo. Měla jsem zkrátka týden volna, který jsem trávila mimo Prahu, tedy mimo ten klasický hektický shon, takže jsem si spoustu věcí utřídila v hlavě. A zbavila jsem se člověka, který mě zklamal. V té době jsem si také poprvé v životě povídala s kartářkou. A i když byla velmi přesná, dnes už vím, že v jedné věci se brutálně sekla. Ale o tom až třeba za měsíc...

Za uplynulé čtyři roky jsem prošla mnohdy drsnou školou mezilidských vztahů a komunikace, ale bylo to vykompenzováno hromadou zážitků, které bych neměla, kdybych nedělala to, co dělám. Takže předsevzetí mám asi jediné, a to být otevřenější a vřelejší ke klientkám, komunikativnější a přátelštější. Uvědomuji si, jak je důležitý vztah mezi mnou a Vámi a každý den vidím, jaké úžasné osoby mě v salonu navštěvují, ale při práci už se nedokážu soustředit na přátelské povídání. Návštěva salonu pak může působit jako běh na běžícím páse, ale tak to není, a mrzí mě, pokud to tak na někoho působilo. Ale jak jsem psala, budu neustále myslet na své předsevzetí a snad to u nás posunu zase o kousek výš :-)

Na druhou stranu, budu přísnější ke svým spolupracovníkům. Asi se budu muset naučit být taktní, ale zatím postačí, když už si nenechám tolik věcí líbit. Holt se v salonu někdy ozve něco, co by klientky slyšet neměly... Předem se omlouvám.

Kromě vyšších nároků na spolupracovníky (a s tím spojeného toho, že u nich ztratím bodíky), však nic jiného negativního na příští rok neplánuji, ba naopak! Pokud budu cokoli dělat s cenami, tak jedině v tom příjemnějším směru :-) (plánuji například zvýhodnění pro klientky, které se objednávají s velkým předstihem), plánuji účast na veletrhu a s tím spojené další akce, a samozřejmě nové pobočky. Jsem však jenom člověk, který něco buduje kousek po kousku, takže nevykouzlím 10 nových poboček během měsíce :-) ale krůček po krůčku bude vznikat jedna pobočka po druhé. Nyní pracuji na Liberci a samozřejmě jsem stále plně k dispozici v Praze, kde se věnuji jedné klientce za druhou, jako doposud. Bude to zajímavé, takže pokud u toho chcete být od začátku, sledujte to tu...

Ještě by mě zajímalo, kdo vymyslel "Drž si přátele blízko, ale nepřátele ještě blíž." Tohle totiž jde fakt dost těžko (spíše to nejde vůbec), a hlavně i krátkodobě je to hodně, hodně, hodně psychicky náročné. Pro člověka jako jsem já. Už jsem ale napsala, že nic jiného negativného na příští rok neplánuji - takže ne, ani žádné mrmlání nad tím, jak je co těžké. Berme život takový, jaký je, a berme si z něj veškerá ponaučení, co jdou. A dívejme se na svět pozitivně ;-)

Když to tak shrnu, mé povídání mělo daleko k tomu, aby bylo profesionální vůči mé práci, a dokonce i vzdálené typickým předsevzetím ve stylu "Chtěla bych se naučit vařit." 

Ale jo, když si tak v hlavě shrnu všechno, co se za uplynulé měsíce stalo, zanechalo to ve mně "ten správný otisk" a tu správnou motivaci jít kupředu, vylepšovat co se dá, budovat a být férová, a mít stále pozitivní mysl :-)

Takže v novém roce Vám přeji splněná přání, okolo sebe lidi, kteří Vás mají rádi, pozitivní mysl a zkrátka, ať rok 2015 stojí za to! ;-)

Vaše Petra.

Talkshow, v hlavní roli Dlouhovláska ;-)

Zdravím Vás,

milé dlouhovlásky,

pokud se chcete dozvědět něco o prodlužování vlasů a zajímavostech okolo, a ještě poněkud netradiční - zábavnější formou ;-) tak zkoukněte následující video. Byla jsem totiž pozvána do talkshow, kde jsme vše pěkně probrali skrz naskrz i se všemi pikantnostmi, které jsem spíše měla zamlčet! Ale sranda musí být... Nebo věříte snad tomu, že pokud se k nám někdo dlouhovlasý přijde jen třeba zeptat na cestu, odchází na ježka?... :-)

A jéje, už v prvních dvou minutách prozrazuji něco, co bych vůbec neměla vypustit z úst... A to, že sama dodám, že bych to vůbec neměla říkat, mě neomlouvá. :-) Ale začněme úplně od začátku, aneb jak jsem se tam vůbec dostala? To mně totiž v říjnu přišla zprávička od holčiny, jejich spolupracovnice a produkční a zároveň totiž mé bývalé klientky, která i když se rozhodla prodlouženou hřívu na čas shodit, vzpomněla si při výběru hostů na mě... A toho si samozřejmě moc vážím! Když jsem si tedy přečetla pozvání, neváhala jsem!

Poslední selfie před začátkem show :-)

Přiznám se, že když když jsem poprvé viděla profi studio, úplně mě to rozklepalo - wow! Ale spíše než nervózní, jsem byla opravdu natěšená. Vlastně - blog jsem si zakládala především proto, že provoz salonu je nevyčerpatelnou studnicí všemožných zážitků a zkušeností, o které je škoda se nepodělit, takže jsem věděla, že opravdu bude o čem povídat. Spíše jsem měla strach, že budu vyprávět moc velké hovadiny :-) Takže... Pokud už vám povídání o taškách s chlupy nebo vlasech, které se lesknou jako psí kulky, přijde přes míru, tak se raději nedívejte! :-D

Tři, dva, jedna...

Klapka... a jede se! ;-)

To klapnutí na začátku byl pro mě zcela nový zážitek :-) a snažila jsem si ho patřičně vychutnat. A pak to začlo, a pěkně zostra! 

Moderátor: "A to k vám můžu na výkup vlasy i přinést, nemusím je mít na hlavě?"

Já: "Nemusíte je mít na hlavě."

M.: "Takže já můžu k někomu přijít, ustřihnout mu vlasy a pak k vám přiběhnout s nima?

Já: "Přesně tak."

M.: "Takže já si můžu tak chodit mezi lidma, nenápadně je střihat..."

Já: "To mě se o takových věcech zdají sny..." :-)

A dodávám, ano, zatím vše zůstává jen v říši spánku a nic takového nedělám a nedoporučuji, pokud byste se někdo zeptal! :-D

I v zákulisí nás bedlivě sledovali.

A bláznivý maraton pokračoval!

Moderátor: "Setkali jste se někdy v salonu s tím, že by přišla zamilovaná dvojice a jako romantické gesto by si slečna nechala ustřihnout pramen vlasů a muž by si ho nechal vplést do svých vlasů? To je neuvěřitelně romantický..."

Já: "Ježiš, to je krásný, ale spíš to bylo obráceně - že ženská ulovila chlapa, ostříhala mu vlasy a pak si je nechala dát na hlavu."

Moderátor: "To už mi tak romantický nepřijde."

...A tak jsem se dozvěděla, že mám asi zvláštní představu o romantice :-)

I vzadu se bavili :-)

Po natáčení jsme ještě prohodili řeč - se šéfem, s moderátory - každý měl ještě plno otázek a hlavně všichni byli mile překvapeni z toho, že bylo natáčení se mnou nečekaně zábavné :-) Proč nečekaně? Protože se přiznali, že téma vlasů bylo pro ně tak vzdálené a v podstatě nezajímavé, že si mysleli, že se zůstane u strohého povídání o technikách prodlužování a péči o vlasy. Jéje, a to jsem ještě se zajímavostmi zdaleka "nevystřílela munici" ;-)

Malé zákulisní foto po natáčení :-)

Takže děkuji celému týmu EP!C TV - za skvělou atmosféru při natáčení a za nezapomenutelný zážitek! :-)

Ještě dlouho po natáčení bylo o čem povídat :-)

Mějte fajn den a doufám, že jsem Vám dneska přinesla aspoň malou dávku pozitivní energie! ;-)

A užívejte si nádherné sváteční dny!

Vaše Petra.

Něco se chystá...

Včera, v neděli, jsem byla až do večera v salonu. Ne s klientkami, ale zpracovávala jsem vlasy na tento týden a co bylo s vlasy potřeba, to jsem připravila. Mám svůj salon ráda a vážím si každého, kdo mě nebo Dlouhovlásku sleduje. A jak jsem tak vyčesávala a zpracovávala vlasy, aby bylo pro každého v tomto týdnu vše připravené, měla jsem čas přemýšlet. A řekla jsem si, že bych měla to, co se mi teď honí hlavou, sepsat. Protože se něco chystá...

Něco se chystá, a to ve dvou úplně jiných směrech... Chystám totiž něco já, a to bude fajn... A pak se chystá ještě něco, co bude zlé... Tím bych asi začala. Mám totiž zlé tušení, že se chystá nějaká velká zrada, cítím to v kostech a jsem z toho špatná. Kdo jste trochu víc na tyhle věci senzitivnější, určitě to znáte. Cítím, že jsem udělala mnoho chyb tím, že lidem věřím a důvěřuju, a že jsem od přírody optimistka... Ne, ten optimismus bych neměnila, protože cítím, že i ten je jedním z hlavních motorů k tomu, že se ve světě vlasů snažím jít kupředu a dál... Ale s tou důvěřivostí už to není úplně ono. Když to vezmu z jiného konce, nesnáším nespravedlnost. Nespravedlnost nesnáším asi na stejné úrovni jako lži, a do lží zahrnuji i zatajování... A s tím možná souvisí zrada, o které jsem se zmínila na začátku. Mám zkrátka blbý pocit... Vlastně totiž to moje tušení mě hodně užírá a bere energii. Právě že mě hodně vadí ta nespravedlnost v tom, že dávám do své práce maximum, co můžu, a někdo "přijde" a totálně mě bodne nůž do zad. A vím, že až to přijde, tak mě to hodně skolí. Bude mě to asi stát i hodně z vás, klientek, a to mě bude hodně mrzet. Kvůli té nespravedlnosti. Jak já se tolik let snažím, aby vše fungovalo tak jak to nejlíp je možné... Něco buduji, troufnu si říct... Nerozděluji svůj život na práci a na koníčky, ale mám to tak nějak celé dohromady. V neděli se zkrátka seberu a jedu do salonu, protože mám práci s vlasy ráda a zároveň chci, aby pak ze salonu každý odcházel spokojený s tím, co zde uvidí a co zde dostane. A teď mi intuice říká, že něco přijde. A nejen intuice... Proč jsem vlastně od schůzky s jasnovidcem nenapsala žádný příspěvek sem na blog?...

Opravdu si už nějaký čas připadám, že chodím s kudlou v zádech, a snažím se poskládat si dohromady Proč - a jak to celé dopadne... Prosím proto, buďte trpěliví s blogem, držte mi přízeň, a společně věřme v to, že když děláte věci srdcem a s dobrým úmyslem, přebije to tu negativní sílu, která to dobré nepřeje...

Ještě něco se chystá, a to už jsem vlastně i částečně zmínila na konci minulého příspěvku:

Zítra mě čeká setkání... A ano, dostala jsem tento svůj uvedený plán "schválený", jestli se to tak dá říci? :-) Měla bych totiž (a sama chci) dělat věci, které mají smysl, a s dobrým úmyslem. A já bych si moc přála síť salonů po republice, kde by se prodlužovalo na úrovni, s kvalitním materiálem, s precizními spoji, s dokonalým výsledkem a samozřejmě s dlouhodobě spokojenou klientkou! Prostě chápu, že do Prahy každá žena dojet nemůže, a být závislá na někom, kdo přijede domů s jedním culíčkem, nebo návštěva kadeřnice, která prodlužovat dobře neumí, to jsou smutná řešení, která často špatně dopadají. Každý den nás navštíví v salonu klientka, která už má špatnou zkušenost jinde.

Tak doufám, opravdu doufám, že snahou a kroky, které dělám, se mi podaří to, že až si za rok budu chtít udělat nějaký pomyslný rozbor, řeknu si, že už opravdu tolik žen nespokojených s hroznými spoji či nekvalitními vlasy nechodí... A z toho bych měla opravdu dobrý pocit.

A co se týče té druhé věci, tak troufnu si říct, že mi pomohlo i to - se z toho vypsat "na papír", respektive na blog. A ještě jednou si dovolím napsat to, ať každý věříme v to, že když něco děláme s dobrým úmyslem, poctivě a srdcem (a za to si můžete i Vy doplnit "to svoje"), tak to přebije negativní sílu, která to dobré nepřeje... A všechno to dobře dopadne. 

Mějte se moc krásně!

Vaše Petra

Zítra mě čeká setkání s jasnovidcem...

Zdravím Vás,
nejen milé dlouhovlásky, ale všichni čtenáři! :-)

Dneska bych se Vám totiž chtěla s něčím svěřit. Ale začnu zeširoka...

Přelom července a srpna jsem trávila na dovolené v Českém ráji. Jako každý rok jsem s rodiči objížděla české krásy a památky a měli jsme namířeno i na hrad Kost. Dorazili jsme na místo a zakoupili vstupné do areálu hradu. Do této chvíle jsme však nikdo z nás netušil, kam jsme se to dostali, a v mém případě - jak mě to změní život...

Na hradě Kost se totiž zrovna konala akce plná esoteriky, věštění a zajímavých přednášek. Do té doby jsem nikdy nenavštívila žádného věštce ani kartářku. A musím přiznat, že rodiče zrovna neskákali radostí do stropu, když zjistili, kam jsme si to zakoupili vstupné, a tím pádem, kam si to asi namířím... Měli zkrátka strach. A já také, přiznávám. Samotné mi trvalo asi dvě hodinky, než jsem se odhodlala zajít si k jedné z kartářek...

A byl to pro mě opravdu masakr, přiznám se. Sotva jsem si sedla a zamíchala karty, paní kartářka si je vzala a začala mluvit. O minulosti a o přítomnosti. A opravdu, OPRAVDU, opravdu všechno trefila s přesností na milimetr. Brečela jsem už během jejího povídání o tom, co se vlastně odehrává a proč. Třásla jsem se jak ratlík a nestačila jsem ani přikyvovat. A pak mělo přijít povídání o tom, co teprve přijde...

A přišla řada na mě, tedy abych se ptala na to, co mě zajímá. A víte, co mě zajímalo nejvíce? Kdo mě znáte, tušíte - a tušíte správně. Protože žiju svojí prací, je mým koníčkem a za žádných okolností bych se nechtěla dostat mimo obor, mimo tenhle krásný pohádkový svět vlasů, ptala jsem se především na to, jak půjde dál moje podnikání. A to za různých okolností, které můžou nastat. Tohle období prostě má být zlomové a může se stát ledacos. Ptala jsem se i na to, kdo a jak mě může zradit a jak tomu předejít. Na to, s kým spolupracovat a koho zavčasu vyrazit (...jo, to už se trochu začínám pohybovat na tenkém ledě) a na různé možnosti, jak se posunout dál.

A víte co bylo resumé? Ať se stane cokoli, budu stále ve vlasovém oboru, stále mi to pofrčí ;-) a to, ať budu mít okolo sebe jakékoli lidi! Zkrátka za každých okolností budu do své práce a koníčku dávat maximum a v tom správném pozitivním slova smyslu se mi to bude vracet :-)

...Tohle bylo na konci července. A změnilo mě to, jak už jsem psala v úvodu. Neskutečně mě totiž překvapilo, jak můžou být karty přesné. A to je důkazem, že existuje něco, co... No, nenapsala bych to srozumitelně, takže :-) Věřím zkrátka v to, že když někdo udělá něco špatného, vrátí se mu to. A také naopak samozřejmě! Prostě karma... 

A teď je konec října. A blíží se konec roku. Takže přemýšlím, co bych podnikla v příštím roce. A moc bych si přála, kdybych to v příštím roce rozjela opět dál. Můžu být sprostá? :-) Chtěla bych, aby už ženské, které chtějí dlouhé vlasy, a jsou z různých koutů, netrpěly tím, že si zajdou k místní prasilce, a nebo si nechají prodloužit vlasy doma od podvodnice, které jim vlasy zprasí, zničí a ještě ke všemu je podvedou s kvalitou vlasů. Aby netrpěly tím, že dostanou šity z Číny (vlasy evropského typu) a aby si každá ženská zasloužila kvalitní prodlužko.

Spousta lidí byla určitě v podobné situaci jako já (akorát že třeba v jiném odvětví) a začalo to podobným výkřikem do tmy, jaký jsem teď možná učinila já. Ale tím to u nich i skončilo. Ale to je špatně. Já už pro svůj sen něco dělám teď!

Takže zítra mě čeká setkání s jasnovidcem...

A klidně si teď říkejte, že jsem cvok, ale něco přece pro svůj sen dělám, ne? ;-)

Zítra přijde tento krok... A další kroky ke splnění přijdou následně.

Na setkání, které mě čeká, bych se totiž ráda dozvěděla pár zásadních věcí, a proto do toho jdu. Jestli plán (i když je v obrysech), který mám, je v pohodě. Pokud dostanu radu, na co nebo na koho si dát pozor, určitě si větší pozor dám. Třeba mně vnukne nové nápady... A třeba to může být jen příjemné popovídání plné inspirace ;-) Moc se těším.

A každopádně Vás všechny budu informovat! Někoho třeba bude zajímat jen setkání s jasnovidcem, někoho pak i to, jak a co budu podnikat v příštím roce. Takže těšte se, já se také těším :-) A povězte mi, byli jste někdy třeba u kartářky? Splnilo se to, co jste se dozvěděli? Nebo pomohlo Vám to nějak? Moc mě to zajímá - dejte vědět! A mějte se zatím moc hezky!!

Vaše Petra.

A hodně štěstí Vám všem při plnění svých snů! ;-)
A ať už si přejete cokoli, krok po krůčku si za tím jděte!